Unie pro řeku Moravu

Studie z projektu Klima-krajina-povodí ke stažení

STRATEGIE ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ PRO PLÁN OBLASTI POVODÍ MORAVY

Titulní strana (pdf)

A. Říční nivy (pdf) Přílohy (rar)

B. Lesní povodí (pdf) Přílohy (rar)

C. Zemědělská povodí (pdf) Přílohy (rar)

IMPLEMENTACE ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ VE SVĚTLE PRÁVNÍCH A DOTAČNÍCH SOUVISLOSTÍ

Právní část (pdf)

Dotační část (pdf)

KONCEPCE ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ PRO HORNÍ POVODÍ BENKOVSKÉHO POTOKA

Studie (pdf)

Přílohy 1-11 (rar)

Přílohy - vlastnické vztahy (rar)

 

Seminář Energetická biomasa a ekologická stabilita krajiny

V úterý 27. listopadu se v Čehovicích uskutečnil seminář projektu Klima - krajina - povodí, jež byl zaměřen na výměnu informací mezi odborníky - lesníci, ekologové a starosty obcí. Předmětem semináře bylo seznámit zástupce obcí s možnostmi hospodářského využití dřevinných porostů v prvcích ÚSES (biocentra, biokoridory). Zde lze s úspěchem využít managementu v pěstování tzv. nízkého a středního lesa. Starosta Obce Čehovice - p. Milan Smékal hodnotí akci pozitivně: „Mně osobně to dalo mnoho, nevěděl jsem, že můžeme z našeho biocentra průběžně získávat palivové dřevo. Nemusíme čekat sto let, až stromy dorostou do plné velikosti. Lidé v obci, tak z biocentra budou mít každoroční přímý užitek."

Součástí semináře byla i exkurze do biocentra ÚSES, které bylo založeno v r. 2000.

Pozvánku naleznete zde.

Prezenční listina ze semináře je ke stažení zde.

Na semináři zazněla řada prezentací, které je možné stáhnout na těchto odkazech

Klima – krajina – povodí - představení projektu Mgr. Michal Krejčí, unie pro řeku Moravu

Aktuální stav problematiky ÚSES a možné hospodářské využití prvků ÚSES - multifunkční
ÚSES v zemědělské krajině - zdroj obecné diverzity
Ing. Michal Servus, vedoucí Správy CHKO Litovelské Pomoraví

Nízký a střední les - alternativa budoucnosti Dr. Ing. Jan Kadavý, MU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta

Rámcový návrh hospodaření pro biocentrum Čehovice s ohledem na zlepšení biodiverzity a
trvalého zajištění produkce dřevní hmoty za účelem energetického využití
Ing. Marian Horváth, lesnický typolog

Porosty energetické biomasy, energetické využití, nové technologie, mikrokogenerace Mgr. Zdeněk Poštulka, ekolog

 

Výstupy z projektu:

Semináře a pracovní setkání

V lednu 2012 proběhly tři semináře (v Brně, Olomouci a Zlíně) pro pracovníky státní správy ve vodním hospodářství, územním plánování a ochraně přírody, správce toků a odbornou veřejnost. Na seminářích byly prezentovány výsledky regionálních a pilotních studií a studie právní, které vznikly v rámci projektu Klima - krajina - povodí. Svůj příspěvek přednesl rovněž Ing. Foltýn z Povodí Moravy, a.s. a Ing. Tomáš Havlíček z Ateliéru Fontes. Semináře navazovaly na čtyři kulaté stoly (výrobní výbory) v užším kruhu, které proběhly na podzim 2011 v Olomouci, Brně, Zlíně a Praze. Na nich byly diskutovány předběžné závěry z regionální studie strategie adaptačních opatření v povodí Moravy.

Prezentace ze seminářů ke stažení ve formátu pdf:

Ing. Miroslav Foltýn, Povodí Moravy, a.s.: Plánování v oblasti vod, možná adaptační opatření na předpokládanou změnu klimatu - pohled správce povodí a vodních toků

Mgr. Dominika Kovaříková: Implementace krajinných adaptačních opatření v právních souvislostech

Mgr. Lukáš Krejčí, UPRM: Niva a její potenciál

Mgr. Michal Krejčí, UPRM: Koncepce adaptačních opatření pro nivu řeky Moravy (ř. km 262 - 267)

Mgr. Zdeněk Poštulka, UPRM: Koncepce adaptačních opatření pro horní povodí Benkovského potoka

Ing. Tomáš Havlíček, Atelier Fontes: Změny způsobů správy toků a povodí: hledání možností


Prezenční listiny z kulatých stolů

Olomouc, 1.11. 2011

Brno, 3.11. 2011

Zlín, 3.11. 2011

Praha, 14.11. 2011


Prezenční listy ze seminářů

Brno, 11.1. 2012_a Brno, 11.1. 2012_b

Olomouc, 18.1. 2012

Zlín, 19.1. 2012 Zlín, 19.1._b

 

Infolisty pro odbornou i laickou veřejnost

V rámci projektu vyjde několik infolistů určených pro všechny zájemce o problematiku krajinných adaptací na klimatickou změnu.


Infolist 1/2012

Druhý projektový infolist a první v novém roce představuje první výsledky projektu, konkrétně část legislativní studie. Najdete zde rovněž pozvánky na sérii seminářů, kde budou prezentovány regionální studie a další odborné práce. Semináře proběhnou v Olomouci, Brně a Zlíně.


Infolist 1/2011

První z infolistů obsahující úvodní texty k adaptacím krajiny na klimatickou změnu, rešerši dostupné literatury zaměřené na adaptační opatření v říčních nivách, v lesích a na zemědělské půdě) a představení projektu.


Úplný text z infolistu 1/2011:

Zdeněk Poštulka: Krajinné adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR - nástin výsledků českého i zahraničního výzkumu a identifikace klíčových problémů

Text bez fotografií

Text s fotografiemi

Odborný pracovník projektu Klima - krajina - povodí Mgr. Zdeněk Poštulka se spolupodílel na zpracování publikace:

Vyhrňme si nohavice - Jak připravit sebe a rozvojový svět na změny podnebí , pdf.

shrnující dopady klimatických změn na svět a předkládá návrhy možných řešení.


O projektu

Název projektu: Integrovaný přístup ke krajině jako východisko pro adaptační opatření na změny klimatu v povodí řeky Moravy

Zkrácený název: Klima - krajina - povodí

1. Projekt

1.1 Cíle

Celkový cíl: Popularizace a prosazení integrovaného přístupu k povodím jako účinného   nástroje pro adaptace krajiny na změny klimatu.

Rámcové cíle:

Nosným tématem projektu je napomoci zavést do praxe opatření, která by naši krajinu lépe připravila na výskyt extrémních klimatických jevů. Součástí projektu je podpora tohoto procesu na úrovni národní, regionální a lokální. Adaptačními krajinnými opatřeními rozumíme všechny akce vedoucí k přizpůsobení krajiny změnám klimatu, zejména zlepšením potenciálu krajiny zadržovat vodu. Cílem projektu je nabídnout řešení, která v sobě spojují zhodnocení stávající legislativy a dotačních titulů, návrh konkrétních opatření v krajině, jejich ekonomické zhodnocení a zajistit přitom dostatečnou odbornou podporu  při jejich vytváření. Realizace projektu zapojí do plánovacího a rozhodovacího procesu všechny klíčové zájmové skupiny a  využití výsledků projektu  napomůže udržitelnému rozvoji daných regionů a pilotních území, zlepšení kvality a kvantity vodních zdrojů, zvýší energetickou soběstačnost a zlepší ekonomickou, ekologickou a energetickou efektivitu produkce biopaliv a energetické biomasy.

Příklady dílčích výstupů:

Analýza současných a připravovaných legislativních nástrojů a dotačních titulů

Zhodnotíme dostupné dotační tituly z hlediska jejich využitelnosti pro realizaci adaptačních opatření a identifikujme případné rozpory v dotacích a legislativách.

Návrh optimalizace dotačních titulů a legislativ

Uspořádáme kulaté stoly a konference, kde za účasti pozvaných expertů navrhneme doplnění dotačních titulů a legislativy, jež by napomohlo snadnějšímu zavádění protierozních, retenčních a protipovodňových opatření.

Návrh adaptačních opatření v pilotních územích

Ve spolupráci se správci vodních toků, obcemi, zemědělci a vlastníky pozemků, se pokusíme navrhnout adaptační opatření ve dvou pilotních územích o rozloze 2000 ha.

Návrh koncepce adaptačních opatření v povodí Moravy

Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. a orgány státní správy a samosprávy navrhneme principy a základní opatření pro adaptace povodí na změny klimatu ve formátu slučitelném s Plánem oblastí povodí Moravy.

Kulaté stoly, konference

Navržená opatření a doplnění budemě prezentovat a konzultovat během uspořádaných kulatých stolů, pracovních setkání a konferencí. Tyto akce budou tematicky zaměřeny tak, aby efektivně zhodnotily podněty od všech zúčastněných expertů a zájmových skupin.

1.2 Zdůvodnění

Během příštích 50 let budou mít extrémní klimatické jevy (jako například přívalové deště a  sucho) pravděpodobně velký dopad na důležitá odvětví hospodářství (zejména na zemědělství, energetiku, dopravu, turistický ruch a zdravotnictví). V některých oblastech může dojít k razantnímu snížení produkční schopnosti půd, zhoršení dostupnosti kvalitní pitné vody, zvýšení rizika záplav a ztrátě biologické rozmanitosti. Ohrožené budou zejména horské a záplavové oblasti. Náš projekt se zaměřuje na adaptační opatření, zejména na opatření aplikovaná v následujících sektorech: vodohospodářství, lesnictví, zemědělství, územní plánování, ochrana biodiverzity. V rámci projektu budeme usilovat o harmonizaci zavádění "Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR" s implementací Rámcové směrnice o vodách, Povodňové směrnice, Národním lesnickým programem, Politikou územního rozvoje, Národním akčním plánem pro produkci energetické biomasy, Národním akčním plánem pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů a na základě spolupráce mezi jednotlivými úřady a zájmovými skupinami tak chceme dosáhnout možnosti realizovat adaptační opatření ve dvou pilotních územích, naším cílem je rovněž koordinace tvorby rámcového návrhu adaptačních opatření pro povodí Moravy a budeme se také podílet na implementaci "Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR".

Situace v pilotním regionu:

V rámci řešení projektu pracujeme v rámci povodí řeky Moravy, jež tvoří pro ucelené, geograficky vymezené území. Plánování v povodích má integrovat všechny krajinné složky a předcházet tvorbě krajských koncepcí, ačkoliv v praxi to tak vždy nebývá. Plán oblasti povodí (dále POP) Moravy se v návrhu opatření zaměřuje zejména na vodohospodářsky významné vodní toky. Opatřením v ploše povodí prozatím nebyl věnován dostatečný prostor, ačkoliv eroze a plošné znečištění bylo v přehledu hlavních vodohospodářských problémů v některých oblastech identifikováno jako závažný problém. Urgentní prioritou proto zůstává navrhnout k revizi POP do roku 2012 doplněný seznam adaptačních opatření, které se zaměří zejména na zemědělská povodí ohrožená vodní erozí, na obnovu lužních lesů v záplavových územích a na situaci horských lesních povodí.

Závěr:

Řešení situace v pilotních územích a pilotním regionu se bude odvíjet od úspěšnosti spolupráce, kterou se snad podaří navázat se správci vodních toků, krajskými úřady, pozemkovými úřady, majiteli pozemků, obcemi, zemědělskými družstvy, a dalšími institucemi na lokání a regionální úrovni. Stejně důležitá bude ovšem spolupráce s ústředními orgány státní správy, neboť bez důkladné reformy dotací a legislativy nebude možné zlepšit dostatečně stav naší krajiny a lépe ji připravit na výkyvy klimatu.

 

Projekt byl finančně podpořen Státním fondem životního prostředí částkou 1 164 600 Kč.

© UPRM

vytvořil Michal Kandr