Klima - krajina - povodí - Unie pro řeku Moravu

Výstupy z projektu:

Semináře a pracovní setkání

V lednu 2012 proběhly tři semináře (v Brně, Olomouci a Zlíně) pro pracovníky státní správy ve vodním hospodářství, územním plánování a ochraně přírody, správce toků a odbornou veřejnost. Na seminářích byly prezentovány výsledky regionálních a pilotních studií a studie právní, které vznikly v rámci projektu Klima - krajina - povodí. Svůj příspěvek přednesl rovněž Ing. Foltýn z Povodí Moravy, a.s. a Ing. Tomáš Havlíček z Ateliéru Fontes. Semináře navazovaly na čtyři kulaté stoly (výrobní výbory) v užším kruhu, které proběhly na podzim 2011 v Olomouci, Brně, Zlíně a Praze. Na nich byly diskutovány předběžné závěry z regionální studie strategie adaptačních opatření v povodí Moravy.

Odborný pracovník projektu Klima - krajina - povodí Mgr. Zdeněk Poštulka se spolupodílel na zpracování publikace:

Vyhrňme si nohavice - Jak připravit sebe a rozvojový svět na změny podnebí , pdf.

shrnující dopady klimatických změn na svět a předkládá návrhy možných řešení.

O projektu

Název projektu: Integrovaný přístup ke krajině jako východisko pro adaptační opatření na změny klimatu v povodí řeky Moravy

Zkrácený název: Klima - krajina - povodí

1. Projekt

1.1 Cíle

Celkový cíl: Popularizace a prosazení integrovaného přístupu k povodím jako účinného nástroje pro adaptace krajiny na změny klimatu.

Rámcové cíle:

Nosným tématem projektu je napomoci zavést do praxe opatření, která by naši krajinu lépe připravila na výskyt extrémních klimatických jevů. Součástí projektu je podpora tohoto procesu na úrovni národní, regionální a lokální. Adaptačními krajinnými opatřeními rozumíme všechny akce vedoucí k přizpůsobení krajiny změnám klimatu, zejména zlepšením potenciálu krajiny zadržovat vodu. Cílem projektu je nabídnout řešení, která v sobě spojují zhodnocení stávající legislativy a dotačních titulů, návrh konkrétních opatření v krajině, jejich ekonomické zhodnocení a zajistit přitom dostatečnou odbornou podporu při jejich vytváření. Realizace projektu zapojí do plánovacího a rozhodovacího procesu všechny klíčové zájmové skupiny a využití výsledků projektu napomůže udržitelnému rozvoji daných regionů a pilotních území, zlepšení kvality a kvantity vodních zdrojů, zvýší energetickou soběstačnost a zlepší ekonomickou, ekologickou a energetickou efektivitu produkce biopaliv a energetické biomasy.

Příklady dílčích výstupů:

Analýza současných a připravovaných legislativních nástrojů a dotačních titulů

Zhodnotíme dostupné dotační tituly z hlediska jejich využitelnosti pro realizaci adaptačních opatření a identifikujme případné rozpory v dotacích a legislativách.

Návrh optimalizace dotačních titulů a legislativ

Uspořádáme kulaté stoly a konference, kde za účasti pozvaných expertů navrhneme doplnění dotačních titulů a legislativy, jež by napomohlo snadnějšímu zavádění protierozních, retenčních a protipovodňových opatření.

Návrh adaptačních opatření v pilotních územích

Ve spolupráci se správci vodních toků, obcemi, zemědělci a vlastníky pozemků, se pokusíme navrhnout adaptační opatření ve dvou pilotních územích o rozloze 2000 ha.

Návrh koncepce adaptačních opatření v povodí Moravy

Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. a orgány státní správy a samosprávy navrhneme principy a základní opatření pro adaptace povodí na změny klimatu ve formátu slučitelném s Plánem oblastí povodí Moravy.

Kulaté stoly, konference

Navržená opatření a doplnění budemě prezentovat a konzultovat během uspořádaných kulatých stolů, pracovních setkání a konferencí. Tyto akce budou tematicky zaměřeny tak, aby efektivně zhodnotily podněty od všech zúčastněných expertů a zájmových skupin.

1.2 Zdůvodnění

Během příštích 50 let budou mít extrémní klimatické jevy (jako například přívalové deště a sucho) pravděpodobně velký dopad na důležitá odvětví hospodářství (zejména na zemědělství, energetiku, dopravu, turistický ruch a zdravotnictví). V některých oblastech může dojít k razantnímu snížení produkční schopnosti půd, zhoršení dostupnosti kvalitní pitné vody, zvýšení rizika záplav a ztrátě biologické rozmanitosti. Ohrožené budou zejména horské a záplavové oblasti. Náš projekt se zaměřuje na adaptační opatření, zejména na opatření aplikovaná v následujících sektorech: vodohospodářství, lesnictví, zemědělství, územní plánování, ochrana biodiverzity. V rámci projektu budeme usilovat o harmonizaci zavádění "Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR" s implementací Rámcové směrnice o vodách, Povodňové směrnice, Národním lesnickým programem, Politikou územního rozvoje, Národním akčním plánem pro produkci energetické biomasy, Národním akčním plánem pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů a na základě spolupráce mezi jednotlivými úřady a zájmovými skupinami tak chceme dosáhnout možnosti realizovat adaptační opatření ve dvou pilotních územích, naším cílem je rovněž koordinace tvorby rámcového návrhu adaptačních opatření pro povodí Moravy a budeme se také podílet na implementaci "Strategie přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR".

Situace v pilotním regionu:

V rámci řešení projektu pracujeme v rámci povodí řeky Moravy, jež tvoří pro ucelené, geograficky vymezené území. Plánování v povodích má integrovat všechny krajinné složky a předcházet tvorbě krajských koncepcí, ačkoliv v praxi to tak vždy nebývá. Plán oblasti povodí (dále POP) Moravy se v návrhu opatření zaměřuje zejména na vodohospodářsky významné vodní toky. Opatřením v ploše povodí prozatím nebyl věnován dostatečný prostor, ačkoliv eroze a plošné znečištění bylo v přehledu hlavních vodohospodářských problémů v některých oblastech identifikováno jako závažný problém. Urgentní prioritou proto zůstává navrhnout k revizi POP do roku 2012 doplněný seznam adaptačních opatření, které se zaměří zejména na zemědělská povodí ohrožená vodní erozí, na obnovu lužních lesů v záplavových územích a na situaci horských lesních povodí.

Závěr:

Řešení situace v pilotních územích a pilotním regionu se bude odvíjet od úspěšnosti spolupráce, kterou se snad podaří navázat se správci vodních toků, krajskými úřady, pozemkovými úřady, majiteli pozemků, obcemi, zemědělskými družstvy, a dalšími institucemi na lokání a regionální úrovni. Stejně důležitá bude ovšem spolupráce s ústředními orgány státní správy, neboť bez důkladné reformy dotací a legislativy nebude možné zlepšit dostatečně stav naší krajiny a lépe ji připravit na výkyvy klimatu.

Projekt byl finančně podpořen Státním fondem životního prostředí částkou 1 164 600 Kč.